... byl (dnes kultovní) a kdysi undergroundový hudební zpravodaj, takzvaný fanzin, jehož kořeny se datují ještě před změnu režimu, tedy do poloviny osmdesátých let minulého století. Jak napovídá sám název, zpravodaj se věnoval metalové hudbě. A tady je kousek z jeho málo známé historie + kousek z historie mého života, jak jsem se potkal s hudbou.
---Sem tam se na internetu objevují různá pojednání o prvních pokusech, kdy amatérští hudební nadšenci ještě za totality s elánem a chutí začali na koleně psát, různě lepit, sestavovat, tisknout a vydávat první hudební fanziny věnované metalové hudbě, která se na naše území ještě před revolucí (1989) dostávala povětšinou tajně a k uším nadšenců převážně díky tajným hudebním burzám. Celé hordy fanoušků do této tvrdší muziky jatých, pak kromě hudby samotné, začaly prahnout po všech možných informacích, které se týkaly nejenom jejich oblíbenců, ale zvláště pak po novinkách. Ideální půda pro vznik fanzinů. Dnes se občas mezi vzpomínkami na tyto první krůčky naší hudební publicistiky z dob dávno minulých objeví sem tam i zmínka o (pro mnohé fanoušky tehdy) kultovním fanzinu, který nesl titul METALIŠTĚ. A protože se na internetu tyto informace občas liší, občas jsou jen kusé nebo matoucí, rozhodnul jsem se, coby jeden ze dvou zakladatelů METALIŠTĚ, trochu na ta léta dávno minulá zavzpomínat.
---Po návratu z vojny jsem na jaře roku 1985 začal pracovat ve státním podniku Zelenina, v Pardubicích. Několik měsíců jsem procvičoval svalstvo při nakládce a vykládce vagónů a kamionů, až jsem byl v létě toho roku přesunut do kanceláře, kde jsem zpracovával doklady z výkupu ovoce a zeleniny od zahrádkářů. A to víte, metalista v kanceláři, který volné chvilky věnuje prozkoumávání podivných na burzách zakoupených časopisů Metal Hammer a Rock Hard, to věstí, že se něco stane. Vybavuji si to přesně, jak jsem začal toho léta z oněch časopisů překládat z němčiny do češtiny různé zajímavosti a novinky, které jsem přepisoval do dopisů a zasílal svým stejně tak metalově smýšlejícím kamarádům, kteří šli na vojnu až za mnou. Myslím, že to bylo kvůli tomu, že se mi nechtělo nějakou tu hudební novinku přepisovat vícekrát vícero kamarádům, a tak jednoho letního dne dorazil nápad, že do starého psacího stroje zasunu více vrstev papírů proložených kopíráky a nahoru jsem nakreslil plnicím perem, díky pravítku, logo jakéhosi svého prvního zpravodaje. Vidím to jako dnes, jak dokončuji velké prostorové písmeno M přes horní i dolní řádek (ach ta podobnost k Iron Maiden, které jsem tehdy tak miloval) a k němu připisuji též podle pravítka další tenká písmena ETAL (horní řádek) ANIAC (spodní řádek). A protože jsem nevědomky k onomu prvnímu zpravodajství (nedovolil bych si to ještě nazývat titulem fanzin) doplnil i datum, mohu i dnes po uběhnutí 2/3 života uvést přesný den vydání prvního čísla METAL MANIAC, stalo se tak 25. července 1985. Opravdu nešlo o fanzin v pravém slova smyslu, protože šlo jen o pár kusů jedné či dvou stránek s přeloženými novinkami o dění na metalové scéně bez nějaké distribuce a bez jakéhokoli povědomí, že by to bylo zaměřeno na veřejnost. Prostě jsem to první měsíce rozdával jen svým kámošům.
---Ještě za totality mezi lety 1985 - 1989 bylo mezi hudebními fanoušky známo, že ta nej nej nej burza, kde se dá něco ze západu sehnat, bývá na Černé louce v Ostravě a v lese poblíž Motola v Praze. Do Ostravy jsem to měl v té době z Pardubic daleko. Na burze v lese vedle Motola v Praze jsem byl a i dnes si vybavuji, jak jsem podél lesa utíkal, co mi nohy stačily, když se ozvaly píšťalky a řev, že je šťára. Tehdy jsem doběhnul až mezi domky na Bílou horu. Tuším rok 1987 nebo tak nějak. Nemám páru, kdo založil tajnou hudební burzu v Pardubicích, ale vím jistě, že každou sobotu ráno kolem osmé hodiny se vyplatilo vyrazit do Tyršových sadů pod Pardubickým zámkem, a že se tam vždy sešlo několik nadšenců kvůli výměně eLPíček, a sem tam i nějaký ten vexslák, co prodával po stovce (100 Kčs, a to tehdy byly fakt prachy, jen si vemte, že na hodinu bylo běžné brát za práci kolem 20 Kčs) natočené audio kazety Sony se dvěma alby, po jednom na každé straně kazety. A když nás tajný stbáci rozehnali v sadech pod zámkem, našlo se místo v lese na kraji Pardubic, v Trnové u památníku Tolara Potůčka (radista z výsadku Silver A z roku 1942). I z tohoto místa si vybavuji, jak se utíkalo přes pole, když se v dáli objevil žlutobílý policejní Anton (mikrobus pro zadržené). Jaká ironie, když v onom lese v červenci 1942 naháněli nacisté Tolara Potůčka a na stejném místě příslušníci veřejné i státní bezpečnosti naháněli nás, mladý kluky, kteří si chtěli jenom poslechnout dobrou muziku. A zde v lese, v Trnové, jak jsme říkávali U Potůčka, jsem jednoho dne narazil na dalšího fanouška, který sice nerozdával jakési dvoustránky s novinkami, ale prodával (tuším po 5 - 10 Kčs) na psacím stroji napsané a přeložené texty některých alb (tuším jsem si u něj prohlížel texty Kinga Diamonda, a možná, že i koupil). A tak jsem se seznámil někdy v roce 1987 s Markem Kuklou. Za nedlouho jsme zjistili, že si hudebně dost rozumíme, a zatímco já dával do kupy novinky překládané z němčiny, on mi začal do práce nosit novinky přeložené z angličtiny a od několika domácích metalových kapel, se kterými se znal.
---Metal Maniac jsem stále v těch letech psával přes kopírák na psacím stroji a stejné novinky mi pak přinášel na psacím stroji nebo psané v ruce Marek. Už si nevzpomenu na přesné datum, ale myslím si, že to bylo až po koncertu skupiny Metallica (v Budapešti 11. 9. 1988), tedy někdy koncem roku 1988 nebo začátkem roku 1989, kdy za mnou jednoho dne Marek přišel s dalšími podklady, a na takovém kusu papíru měl tu svou stránku novinek o domácích kapelách nazvanou Metalové smetiště - Metaliště (rád tehdy psával černým centropenem, tenkým černým fixem s trošku obráceným sklonem). A mě se ten název tak zalíbil, že jsem mu okamžitě navrhnul, že už tu dvoustránku novinek pro metalové kamarády v okolí nebudu nazývat Metal Maniac, ale Metaliště. Tak vzniklo díky Markovi v roce 1988 nebo na přelomu roku 1988/1989, později kultovní, Metaliště a já tehdy ve státním podniku Zelenina začal tajně dvoustránku novinek ze světa metalu pro kámoše množit přes blánu, a pod tímto novým názvem jsme začali tenhle kus papíru rozdávat a později snad i prodávat (tuším za 2 Kčs). Šlo jen o jednu či dvě strany A4 a většinou pro známé v okolí. Nepamatuji si přesné datum, ale někdy na přelomu let 1988/1989 (+/-) jsme oba dva nastoupili na České dráhy (ČSD) a postupně jsme se dopracovali k tomu, že jsme zprávy psané na psacím stroji přelepovali na předlohy, které jsme pak chodili kopírovat (rozmnožovat). Metaliště bylo tehdy stále ještě v plenkách, jenom jako taková dvoustránka novinek, čas od času doplněná o dvoustránku s názvy začínajících domácích kapel, a kontakty na ně, takzvaný Datakov. Nevzpomínám si, že by to byl můj nápad, takže zřejmě Márův, že by se z toho dala sestavovat malá brožurka (tehdy se fakt neříkalo fanzin, prostě jsme říkali brožurka formátu A5), do které bychom před kopírováním mohli vystřihovat a nalepovat různé písmo, návzy a loga kapel, vkládat první fotky. Do toho přišla revoluce (sametová? - dodnes netuším proč ne třeba máslová, pokud šlo všechno jako po másle, my jsme samet tehdy fakt nenosili, jenom potrhaný džíny a trička s oblíbenýma kapelama dovezený z Maďarska). Mára jako vůdčí hlava tehdy řešil i nějakou registraci, že se vydávaná periodika musí zaregistrovat, už tehdy měl v sobě takový ten správný novinářský švung, zatímco já byl takový ten chlápek na pozadí, který skládal, třídil, evidoval, rozesílal. První číslo pro veřejnost, které vypadalo opravdu jako malá brožurka, a tedy teď už bych rád napsal to skvělé slovo fanzin, jsme vydali v srpnu 1990 (třetím do party byl Pavel Kutnar z Hradce Králové). A ještě dnes vidím na tom prvním čísle, jak pod logem Metaliště je tenkou černou fixou a Márovým písmen dopsáno: Nejmenší Funzine na celým širým světě! S pokorou v srdci musím i po mnoha desetiletích uznat, že Márův nápad, abychom vkládali méně a méně přeložených zpráv ze zahraničních časopisů a více se věnovali zprávám od našich domácích začínajících kapel, včetně rozhovorů s nimi, a včetně malé přílohy Datakov, šlo o nápad naprosto geniální. No a znáte nádražáky a určitě víte, jakou výhodu má režijka. A tak jsme svá volna trávili věčným cestováním ve vlaku za spoustou kapel, na zábavy, koncerty, pro rozhovory, a to vše přinášelo plody do Metaliště, které si začalo u fanoušků undergroundu získávat na oblibě. Díky režijce jsme byli v roce 1991 možná prvními fanoušky z bývalé komunistické země, kteří dorazili za Blind Guardian do Vídně (a zamilovali jsme si je). Zájem o Metaliště poštou či na burzách, které jsme ještě do roku 1990 dělali na koleně jako obyčejnou stránku či dvoustránku s novinkami, nám však náhle přerostlo přes hlavy. Najednou bylo potřeba 50, 100... 500 kusů. Vraťme se o pár měsíců zpět, ještě před revoluci.
---V Praze ve Slovanském domě fungovala už (tuším) od roku 1987/88 oficiální burza na výměnu LP a později CD, a tak jsme se tam spolu s Márou seznámili se spoustou dalších zajímavých lidí. Třeba s Petrem Hanzlíkem, co později vysílal v rádiu pořad Gung-Ho a měl půjčovnu CD v Rock Café. Nebo s Košotem od Přerova (Tomáš Košuta, později Leviathan Records). A také jsme se seznámili s Pavlem Kutnarem z Hradce Králové, který též jezdíval na burzu do Prahy a později měl v Hradci Králové na malém náměstí prodejnu s metalovým zbožím Fanatix. Z Pavla se vyklubal fanoušek s docela slušným přehledem, navíc, snad si dobře vzpomínám, dělal tehdy vysokou v Praze, takže měl dost dobrý přístup k centru hudebního dění. Bohužel nemám v závitech uložený přesně ten moment, kdy a za jakých okolností se stal členem týmu Metaliště. Jelikož si ale nevybavuju, že bych s ním spolupráci přímo domlouval já, tak odhaduju, že to byl Mára, který v roce 1990 často jezdíval do Prahy a myslím, že plánoval malý obchůdek s LP, proto jezdíval i na Monitor, kde začínal podnikat Kočandrle se svým hudebním vydavatelstvím, a kde začaly vycházet první domácí metalový alba. Dnes je to úsměvná vzpomínka, když si nás vybavím, jak stojíme s deskama Master´s Hammer, Vitacit, Törr atd. na pardubickém nádraží a snažíme se o takzvaný tržnicový prodej bez kamenné prodejny. Domluva, že se nám hodí třetí do týmu, proběhla někdy v té době mezi Pavlem a Márou, a myslím si, že hlavním bodem, pro který si nás Pavel tehdy získal na svou stranu bylo to, že nabídnul díky svým kontaktům zajištění ofsetového tisku Metaliště v nákladu až 500 kusů (tuším, že v nějaké tiskárně v Hradci Králové).
---Kolem roku 1990/1991 jsme měli rozdělenou práci na Metališti takto (pokud máte po ruce první číslo Metaliště, tak na poslední stránce, jsme všichni tři takto uvedeni pod sebou)...
- Marek Kukla - hlavní redaktor, sbírání novinek od kapel a rozhovory s domácími i zahraničními kapelami, příprava podkladů ke kopírování Metaliště.
- Pavel Kutnar - druhý redaktor, rozhovory s kapelama, převážně v Praze a okolí, plus zajištění tisku Metaliště v hradecké tiskárně.
- Milan Škoda - třetí redaktor, rozhovory s domácíma neznámejma kapelama, sbírání novinek, skládání Metaliště z tiskárny (vybavuji si jak jsme to občas skládali s Márou), evidence odběratelů Metaliště, obálkování a bombardování pošty.
---V roce 1990/1991 se počet odběratelů vyšplhal někam až na 500 fanoušků. Tehdy jsem bydlel v malém bytečku v paneláku na sídlišti, kde (jak všichni víte) bývala ve vestibulu na stěně kupa malých poštovních schránek ke všem bytům. Pamatuji si na mou poštovní schránku v paneláku, jak v té době přetékala dopisy od fanoušků a jak jsem takřka všechen svůj domácí čas trávil evidováním a odepisováním, či zasíláním starších čísel. Pošťačka na pravidelné pochůzce ze mě dost šílela, a já dost dlouho poslouchal hromady připomínek, že jestli mám firmu Metaliště, že si mám udělat velkou schránku nebo, že si pro to mám jezdit na poštu. A největší legrace byla, když náhodou někdo z fanoušků poslal peníze nikoli složenkou, ale doporučeným dopisem, kde označil jako adresáta Metaliště a pošťačka po mě věčně chtěla razítko firmy a já ji stále přesvědčoval, že to není firma, že je to jen název hudebního časopisu. No nebylo to roztomilé? Na to druhé pololetí roku 1990 vzpomínám opravdu s láskou a nostalgií, i když jsem tehdy netušil, že po necelém prvním roku existence tisknutého Metaliště (coby brožurky) převezme jeho osud do svých rukou Pavel, přibere spoustu svých známých, aniž by to třeba se mnou vůbec konzultoval, a časem ho propojí se svým podnikáním v prodejně hudebního zboží. Přiznám, že jsem z toho nebyl nadšený, ale na druhou stranu nutno uznat a vzdát mu férově hold, že tím pádem prodloužil živostnost Metaliště.
---Už si přesně nepamatuju, kdy jsme s Markem přestali tvořit Metaliště. Odhaduju, že to bylo možná někdy v roce 1992, kdy jsme ho už díky tisku mimo nás přestali mít pod kontrolou. Pavel postupně převzal i distribuci, nabíral další a další spolupracovníky ve svém okolí, které já ani neznal a domnívám se, že hlavní důvody, proč jsme se já a Mára ocitli po čase na vedlejší koleji, že byly dva. Prvním důvodem bylo to, že volný čas, který nám zbýval, že jsme začali věnovat i dalším věcem, protože Metaliště už nebyla díky tomu, co se s ním stalo, naše priorita. Druhým důvodem bylo to, že Pavel si v Hradci Králové otevřel prodejnu s hudebním zbožím (Fanatix) a fanzin Metaliště se mu díky své oblibě v undergroundu hodil do slova a do písmene - do krámu. Navíc se vytratila ta původní myšlenka, se kterou jsme Metaliště s Márou založili a - přiznám to, i když jsem to na 30 let pustil z hlavy a nechtěl jsem na to myslet, ale dnes jsme staří pardálové, takže proč si to po letech nepřiznat - když jsem otvíral postupně další a další čísla Metaliště, jehož jsem byl (snad to mohu říci) druhým praotcem, a najednou jsem vídal, že u 80% věcí je všude uvedeno Pavlovo jméno, kontakty jen na něj a najednou, že Marek a já jsme uvedeni jenom jako jeho spolupracovníci, no prostě nejsem drsňák, co by se šel pohádat, ale radost z dítka, které od počátku pipláte a někdo ho převezme, prostě odešla.
---V každém případě, ať už se kdekoli na internetu dočtete cokoli, tady jsem vám odhalil kupu mých a snad zajímavých vzpomínek na jedno hudební dítě, na METALIŠTĚ, které vypiplali dva praotcové: Marek Kukla a Milan Škoda. Rád bych sám za sebe řekl, že Pavel Kutnar, ani nikdo jiný, ode mne, od vzniku Metaliště, tedy zhruba od roku 1989, až do roku 2021, kdy píšu tyto řádky, nikdy nedostal souhlas k používání tohoto jména (a domnívám se, že od Marka také ne, ale nemohu za něj samozřejmě mluvit). Naše cesty se tedy kolem roku 1992 rozešly a zatímco Marek se stal z mého pohledu opravdových hudebním publicistou v časopise Rock & Pop, já plně rozvinul na mnoho let svou velkou vášeň, a tou byl český fanklub Blind Guardian, který existuje dodnes. Vrcholem mé radosti a zadostiučinění bylo to, že se mi podařilo pro mou milovanou kapelu v roce 2003 uspořadat koncert (akce Fantasy Metalfest na pardubickém koupališti). Pokud jste to dočetli až sem a je někdo z vás pamětník oněch starých časů, a pokud jste drželi někdy v ruce některá první čísla Metaliště, tak to bylo hlavně díky Markovi Kuklovi, bez kterého by nevzniklo a neexistovalo. Dodnes mu patří můj největší dík za to, že jsem byl součástí tehdy nového dobrodružství, na které nikdy nezapomenu. V roce 2008 jsem se pak pokusil jméno Metaliště ještě jednou oprášit, když jsem přesvědčil hlavního šéfredaktora časopisu Spark, aby pro mne vyhradil jednu stranu v každém čísle, kde budu hodnotit demonahrávky našich domácích neznámých kapel, a že se tak trošku vrátím k původnímu smyslu Metaliště, tedy mapovat začínající domácí scénu. Žel zhruba po 1,5 roce mi byla tato strana ve Sparku zrušena, že se Spark chce orientovat jen na zahraniční klientelu a o domácí kapely zájem nemá. A tak se Metaliště opět vytratilo do prostoru a času. Přesto v mém srdci žije dodnes...
---Pokud by sis chtěl stáhnout nějaké starší číslo Metaliště v oskenované podobě, ozvi se mi na email. Mám kompletní čísla Metaliště 01 - 22, a dám ti link ke stažení. Stačí, když se ozveš na blindarium@seznam.cz
---Pokud by někoho zajímalo, jak jsem se jako puberťák dostal k rockové a metalové hudbě, a pokud si chcete zavzpomínat na 70. a 80. léta minulého století, mrkněte na tento rozhovor.
Metal Maniac - můj první metalový info list, který jsem dával do kupy pro pár svých kámošů (25. červenec 1985).
Metaliště - logo, se kterým za mnou přišel jednoho dne, tuším někdy v roce 1989, Marek Kukla.
Metaliště č. 1 (21. 08. 1990) - Living Death, Terminator, Sax, Attack of Fire IV, kam na akce, novinky.
Metaliště č. 2 (10. 09. 1990) - Brian, Gung-Ho, Vitacit, Serious Music, Stalinovy děti, novinky.
Metaliště č. 3 (01. 10. 1990) - R.I.P., Mekong Delta, U Pařízka, Metalliance, Sthrashydlo, komix, novinky.
Metaliště č. 4 (30. 11. 1990) - Gung-Ho, Clash of the Titans (Testament, Megadeth, Slayer), novinky.
Metaliště č. 5 (10. 01. 1991) - Gung-Ho, Xibalba, Prestige, Kraken, kritický dopis, novinky.
Metaliště č. 6 (15. 02. 1991) - Gung-Ho, Krabathor, Asmodeus, Kreyson, Sax, Motorband, Ultrametal, novinky.
Metaliště č. 7 (březen 1991) - M.O.R., Terminator, Kreator, Gladiator, Kryptor, Titanic, Sebastian, Distorze, Černá vrána.
Metaliště č. 8 (duben 1991) - Gung-Ho, Master´s Hammer, Ferat, Kryptor, Doga, Denet, novinky.
Metaliště č. 9 (květen 1991) - Boron, Incubus, Gladiator, Sax, Debustrol, Tuzemský Brum, Root, Slayer, novinky.
Metaliště č. 10 (červen 1991) - Brian, Terminator, Death, novinky, recenze alb.
Metaliště č. 11 (srpen 1991) - Heathen, Sacred Reich, Hector, Sepultura, recenze alb, tuzemský brum, novinky.
Metaliště č. 12 (září 1991) - Detto, Loretta, Brian, Torr, Sax, Living Death, novinky.
Metaliště č. 13 (říjen 1991) - Kabát, Debustrol, Distorze, Kryptor, Asmodeus, Necrotos, novinky.
Metaliště č. 14 (listopad 1991) - Slayer, King Diamond, VAR, Kryptor, Mekong Delta, Coroner, Denet, novinky.
Metaliště č. 15 (prosinec 1991) - Slayer, Mercyful Fate, Root, Šakal, Arakain, Krabathor, novinky.
Metaliště č. 16 (leden 1992) - Slayer, King Diamond, Tortura, Sax, Torthary, novinky.
Metaliště č. 17 (únor 1992) - Slyer, King Diamond, Kryptor, Sebastian, Terminator, Exekutor, novinky.
Metaliště č. 18 (březen 1992) - Dodo, King Diamond, Slayer, Sax, Viper, žvástiště, novinky.
Metaliště č. 19 (duben 1992) - VAR, Debustrol, King Diamond, Slayer, Apostasy, tuzemský brum, novinky.
Metaliště č. 20 (květen 1992) - Root, Sax, Dark, Černá vrána, Atomic, tuzemský brum, novinky.
Metaliště č. 21 (červen 1992) - Slayer, Napalm Death, Arakain, Obituary, Dismember, Czech MOR Guitar, novinky.
Metaliště č. 22 (srpen 1992) - Faith No More, Slayer, Testament, Denet, Krabathor, Skimmed, novinky.
Milan Škoda - všechna práva vyhrazena od roku 2005